Velký nástěnný kalendář na příští rok,
lahůdka pro obdivovatele železniční nostalgie a pro milovníky uměleckého díla Jiřího Boudy

Železniční tématika tvoří stěžejní část umělecké tvorby Jiřího Boudy. Věnoval se jí od samého začátku, přičemž poslední litografii parní lokomotivy vytvořil na jaře téhož roku, ve kterém nás opustil.
Romantické obrázky krajiny s jedoucím i stojícím vlakem, detaily ze života různých železničářských profesí, nádraží velká i malá, v provozu i opuštěná, železniční přejezdy, hradla, návěstidla, strážní domky a hlavně lokomotivy zachytil ve svých kresbách s neuvěřitelnou věrností. Samotné lokomotivy – zejména parní, ale i motorové a elektrické – se objevují na jeho grafických listech nejčastěji. Parní mašiny mu ale učarovaly nejvíce. Zachytil je s takovými detaily, že při pohledu na jejich bokorysy máme dojem, že se jedná o vybarvené technické výkresy. Přitom technika litografie, kterou si zvolil, je nesmírně pracná, náročná na umělce i mistra tiskaře. V Jiřího obrazech se ale zračí jen naprostá lehkost a elegance. Grafiky vytvářel od roku 1972 a tu poslední, Zeleného Antona, vytiskl v litografické dílně svého syna Martina v roce 2015.
Přezdívky, mnohdy úsměvné, dostávaly lokomotivy od samotných železničářů i svých obdivovatelů. Sám Jiří Bouda byl ale také velký šprýmař. Například u lokomotivy 475.001, přezdívané Bába s nůší, nakreslil starou paní s nůší na zádech a před Rosničku 464.201 postavil skupinku konstruktérů Škodovky s přejímači od ČSD.
Parní lokomotiva je sama zázrakem techniky, obrem fungujícím s přesností hodinek, technické i umělecké dílo zároveň. Mohutný kotel, spleť potrubí, hadic a hadiček, obrovská kola, spojnice, ojnice, množství pák i budíků, a to všude u rychlíkových lokomotiv podtržené ještě barevným nátěrem. Přehlédnout nelze ani vše kolem zahalené spoustou kouře, vůní oleje a syčící páry, navíc provázené typickými zvuky slyšitelnými do daleka.
Parní lokomotivy v provozu pamatuje dnes jen starší generace. Mladší je znají z příležitostných nostalgických jízd nebo z muzeí. V tomto kalendáři je Jiřím Boudou zachycena alespoň část těchto zázračných strojů. Jak pro potěchu oka a duše, tak pro zachování budoucím generacím.

Kalendář vychází k nedožitým 85. narozeninám Jiřího Boudy, které by oslavil v roce 2019.